Přeskočit na hlavní obsah

5.března 2012

Blíží se březnový klub, a já si s hrknutím vzpomněla, že jsem dosud nepokračovala v šití dalších bločků na charitní deku. Co teď? Chvíli jsem přemýšlela, a pak mne to napadlo - ušiji je na stroji, a hotové čtvrtky bloku natáhnu na karton, aby je bylo možné sešívat s bloky od ostatních, které šijí v ruce anglickou metodou.

Někdy je u mne cesta od nápadu k realizaci dlouhá, předlouhá (někdy nekonečně dlouhá), někdy zase krátká. Ve čtvrtek jsem nařezala látky, v neděli sešila bloky (šlo to ráz na ráz, mám ráda hotové přípravy, i když jsou nudné, protože pak to zase odsýpá, a to je pak radost šít), dneska potáhla čtvercové šablony.

Můj příspěvek na klubovou charitní deku je momentálně 2 kompletní bloky šité na stroji, a jedna čtvrtina bloku šitá v ruce. Vypadá to docela dobře, líbí se mi to čím dál víc... A až budou pohromadě bloky od všech, které se do charitní deky zapojily, tak to bude určitě nádhera. Nemůžu se dočkat soboty:-))

Možná dodělám ty chybějící 3/4 třetího bloku.... Jen musím dělat větší přídavky na švy - řezala jsem na klasické šití na stroji, a při potahování šablonek to bylo tip-ťop.




A jak je vidět, sluníčko už budí jaro ze spánku. U nás v Polabí už jsou odpoledne příjemně teplá (i když ráno ještě mrzne). Děti si připravily kola, že začnou jezdit do školy na kole, já o víkendu začala čistit záhony po zimě.






 Tlačí se tulipány, narcisy i kosatečky. Škoda, že před lety myši zničily všechny narcisy, sněženky a krokusy - stýská se mi po nich. Ale pořád nám škodí po zahradě, tak bych jim jen zajistila zimní obživu, a to mi přijde docela škoda. Aspoň můžou tyto jarní kvítka udělat radost těm, kteří takové nájemníky na zahradě nemají....








Nakonec jsem na zahrádce našla poslední dvě zapomenuté sněženky. Mám obrovskou radost. Sice to nejsou ty bílé plochy, jako dříve, ale první poslové jara se i u nás udrželi a letos nám přišli zvěstovat jaro...











A celou zahradu pečlivě kontroluje naše "jarní" májová Adélka...


Komentáře

  1. Jani, ta deka bude vypadat opravdu zajímavě! Jsi šikula!
    U nás se také tlačí cibuloviny, a kočičky čtyřnohé nemáme, ale ty na vrbě už krásně kvetou :-)... jaro je tady! :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Já už se lekla, že je dneska středa :-)
    To je ale podvod, šít je na stroji! :-))) Bloky vypadají moc pěkně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. v mailu bylo, že se může šít, jak kdo chce, hlavně aby se dodržela finální shodná velikost... Tak já šila, jak chci... Ale stejně nevyhraju dáveček. V klubu jsou větší šikulky....

      Vymazat
  3. Já bych bloky asi při své lenosti šila na papír. Pokud bys měla přesně oříznutý rozměr po okrajích, taky by se to ani pak možná nemuselo napínat na karton... (Pod heslem "příčinou veškerých zdokonalení byla vlastní lenost". :-)) Hotová deka bude určitě moc pěkná, už se na ni těším.
    A číča je nádherná! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že jsem to mohla šít na papír mne napadlo až když už jsem to napínala na ten karton. Ale neva. Stejně chci holky u další deky naučit šití v ruce "po americku", což jsem v podstatě dělala, akorát strojmo, takže uvidí, zač je toho loket:-)) Ale dalších pár bloků asi ušiju na papír, aby to odsýpalo rychleji....

      Vymazat
  4. Dnes jsem tu na první návštěvě a tak jsem "projela" celý blog. Všechny věci jsou moc krásné a psaní zajímavé. Rozpracovaný HED a bruslaři jsou moc pěkní. Deka bude určitě moc krásná a frivolitkové záložky jsou krásně jemňoučké.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

27.1.2018

Pokračuji v červené dece z babiččina kanafasu. Původní bloky jsou dokončené.


Ale Zuzka usoudila, že je to malé, takže budu přidělávat dalších šest. Teď je otázka, jaké vzory tam dát...


Vyšila jsem srdíčka stonkovým stehem. Ať se trošku liší od té předchozí, modré. Tam byly jen obrysy. Modrou deku najdete tady.


Vlastně mne tak napadlo, že ta modrá byla poslední moje došitá PW deka. Reakce na mé tehdejší šití nebyly moc vlídné, a já od té doby nebyla schopná žádnou další deku dokončit. Mám tu několik ufounků v různém stádiu rozkladu, a protože jaksi nemládnu, tak jsem se rozhodla všechny dokončit, protože hotové deky snad mí dědicové nějak využijí, ale blokovou skládačku vyhodí tak leda to popelnice.  :-( Takže od poslední deky uplynulo přesně pět let. Děsné...


A samozřejmě - Aurinka musí pečlivě vše vyzkoušet - látky a stavebnice prý jsou super měkké, deka bude jistojistě "pro kočku". Teď jak si to přebrat, že?




11.3.2018

Včera večer jsem dokončila další stránku na HAEDce Hanging Ornaments od Sandry Kuck, číslo 28 ze 64. Tímto jsem oficiálně za polovinou obrazu. Kdyby vám ty počty nevycházely, tak poslední řada stran má jen pár řádků, takže sice píši, že výšivka je na 64 listů A4, ale ve skutečnosti bych měla počítat o osm méně.



Jinak po mrazech minulý týden bylo tento víkend vysloveně jarní počasí. Které mi připomnělo, že je třeba začít myslet na léto - takže jsme se Zuzkou vysely rajčata, papriky, lilky, brokolice a další rostlinky, které nám, doufejme, budou dělat v létě radost svými plody.

Já nevydržela, a objednala k našim leknínům (kvetl zatím jenom jeden) fontánku, takže zase budeme mít malé vylepšení na terase. Už se těším, až zazimované květiny vystěhujeme z dílny, a já jí zase budu mít pro sebe... Do té doby už bych měla běhat jako srnka (pevně tomu věřím), tak to bude super.

PS: Asi jsem nakazila i Zuzku, protože ta si objednala semínka "živých kamenů". Tak jí budu držet pěsti, aby…

25.3.2018

Sundali mi sádru, chodím jenom o francouzské holi, protože ještě noha není úplně srostlá. Prý tak z jedné třetiny. Ale kvůli kotníku je to údajně takto lepší. Třikrát týdně rehabilitace - magnetoterapie a vířivka. Začíná mi chybět čas. A to mi ještě v noci na dnešek jednu hodinu sebrali díky přechodu na letní čas.

Takže je vidět, že ani na ruční práce není tolik času. Minulý víkend jsem vyzkoušela šití - pohnula jsem se Zuzčinou červenou dekou, ale celý týden to zůstalo ve stejném stavu.



Ještě musím našít červeno-bílé rozdělovací bordurky mezi,a  po přeměření doplnit na finální bordurou na požadovanou velikost. Jenom se bojím, jestli budu mít dost materiálu. Toho kanafasu už zase tolik nemám :-( Omlouvám se za kvalitu fotek, ale na jedné noze se fotí blbě - a ten večer mne obě - nemocná i zdravá - bolely řádně. A deku pro příště fotit jedině fotoaparátem, ne jenom mobilem. Slibuji.

A protože se jaro hlásí, i když se to nezdá, vyseli jsme první semínka - rajčata, lilky, papriky, dýně. …