Přeskočit na hlavní obsah

10. března 2012



Dnes byla sobota. Krásný předjarní den - ráno sice mrzlo, pak chvíli svítilo sluníčko, ale odpoledne se zatáhlo a trochu i začalo poprchávat. Proč ale píši, že byl krásný den?

Možná proto, že jsme včera přivezli synkovi nové kolo. No nové - je sice starší, ale pro nás nové. Zuzanka se smířila s tím, že bude mít kolo opět po starším bráškovi (fakt už naposled, slibuji, opravdu slibuji a přísahám). Dnes děti nemohly dospat, vstávaly brzy, udělaly mi snídani skoro až do postele (ano, i takový servis občas doma mám, to se mám, že?), a jakmile zmizela první jinovatka, tak zmizely i děti na kola ven:-) Nejdřív jezdily po cestě před domem, ale nakonec si vyprosily návštěvu hřiště nedaleko našeho bydliště. A já díky jejich programu měla možnost dopoledne dokončit práci, kterou jsem nestihla v týdnu....

A krásný a pohodový den pokračoval. Dnes byla druhá sobota v měsíci, a to znamená, že jsem jela na klub. Dámský klub. Dnes přišlo pár nových dušiček, atmosféra byla úžasná, upovídaná, ale i tvůrčí. Výsledkem je, že máme hotové všechny bloky na první charitní deku. Tedy až dorazí bločky od nemocných členek. Jestli se pochlapím a vše sešiji (Jarmila s Marcelou mi přislíbily pomoc), tak příště na klubu vše sesendvičujeme a připravíme na prošívání. A začneme druhou charitní deku. Tahle společná práce je děsně moc fajn.

Ale dobré zprávy nekončí:-) Ano, dnes byl nádherný den. Podařilo se mi spojit se Sylwií a zapojit se do vyšívačského programu SAL (společné vyšívání) s nádherným motivem propleteného stromu od Renato Parolin s názvem Before Christmas (viz proklik na pravé straně). Hned zítra se pustím do hledání vhodné látky a bavlnek. O látce mám jasnou představu - mám tu kus Huberta, a tohle bude látka jako stvořená pro tento obrázek. Jsem moc ráda, že mne polská děvčata bez problémů přijala mezi sebe. Mám trochu jazykovou bariéru, ale google dnes umí přeložit ledacos, včetně polštiny. Snad si budeme rozumět. Ale angličtina to jistí:-)

Vím, vím, vytahuji další projekt, místo abych pracovala na kostlivcích, jak jsem původně slibovala. Ale když ono je to taaak těžké....


A takto to ještě předevčírem vypadalo u nás na zahradě - zima se ještě nechce vzdát své vlády....
Krásný předjarní víkend!

Komentáře

  1. Jani, souhlasím s tebou, že byl krásný den! Ještě jednou děkuji za krásné sobotní odpoledne v krásném prostředí s velmi příjemnými osůbkami! Bylo to moooc fajn :-) Ráda jsem vás poznala!

    A to vyšívání... o tom jsi tam mluvila, uniklo mi to? Super akce, jsi šikula!!! Krásný strom! Kdyby google neklapl, tak písni :-)

    Krásný víkend, pa, Jola

    OdpovědětVymazat
  2. Opravdu dneska bylo krásně, já dokonce nemusela do práce, ač jsem původně měla. Ale na rozdíl od Tebe jsem toho moc nestihla :-) Těším se na fotky hotové deky, ona taková fotka s bloky, by taky nebyla špatná :-)
    Já se taky kdysi do jednoho SAL projektu zapojila, a dodnes není hotový... :-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivanko, škoda, že jsi za námi nepřijela... Fotečka tam už je, jen ta, kde je ještě víc bloků, je máznutá:-( Ale i takhle to vypadá dobře, ne?

      Vymazat
  3. Tak to je fajn že si vieš aj užiť a ten nový projekt-no keď ta príprava je taká vzrušujúca

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

27.1.2018

Pokračuji v červené dece z babiččina kanafasu. Původní bloky jsou dokončené.


Ale Zuzka usoudila, že je to malé, takže budu přidělávat dalších šest. Teď je otázka, jaké vzory tam dát...


Vyšila jsem srdíčka stonkovým stehem. Ať se trošku liší od té předchozí, modré. Tam byly jen obrysy. Modrou deku najdete tady.


Vlastně mne tak napadlo, že ta modrá byla poslední moje došitá PW deka. Reakce na mé tehdejší šití nebyly moc vlídné, a já od té doby nebyla schopná žádnou další deku dokončit. Mám tu několik ufounků v různém stádiu rozkladu, a protože jaksi nemládnu, tak jsem se rozhodla všechny dokončit, protože hotové deky snad mí dědicové nějak využijí, ale blokovou skládačku vyhodí tak leda to popelnice.  :-( Takže od poslední deky uplynulo přesně pět let. Děsné...


A samozřejmě - Aurinka musí pečlivě vše vyzkoušet - látky a stavebnice prý jsou super měkké, deka bude jistojistě "pro kočku". Teď jak si to přebrat, že?




11.3.2018

Včera večer jsem dokončila další stránku na HAEDce Hanging Ornaments od Sandry Kuck, číslo 28 ze 64. Tímto jsem oficiálně za polovinou obrazu. Kdyby vám ty počty nevycházely, tak poslední řada stran má jen pár řádků, takže sice píši, že výšivka je na 64 listů A4, ale ve skutečnosti bych měla počítat o osm méně.



Jinak po mrazech minulý týden bylo tento víkend vysloveně jarní počasí. Které mi připomnělo, že je třeba začít myslet na léto - takže jsme se Zuzkou vysely rajčata, papriky, lilky, brokolice a další rostlinky, které nám, doufejme, budou dělat v létě radost svými plody.

Já nevydržela, a objednala k našim leknínům (kvetl zatím jenom jeden) fontánku, takže zase budeme mít malé vylepšení na terase. Už se těším, až zazimované květiny vystěhujeme z dílny, a já jí zase budu mít pro sebe... Do té doby už bych měla běhat jako srnka (pevně tomu věřím), tak to bude super.

PS: Asi jsem nakazila i Zuzku, protože ta si objednala semínka "živých kamenů". Tak jí budu držet pěsti, aby…

25.3.2018

Sundali mi sádru, chodím jenom o francouzské holi, protože ještě noha není úplně srostlá. Prý tak z jedné třetiny. Ale kvůli kotníku je to údajně takto lepší. Třikrát týdně rehabilitace - magnetoterapie a vířivka. Začíná mi chybět čas. A to mi ještě v noci na dnešek jednu hodinu sebrali díky přechodu na letní čas.

Takže je vidět, že ani na ruční práce není tolik času. Minulý víkend jsem vyzkoušela šití - pohnula jsem se Zuzčinou červenou dekou, ale celý týden to zůstalo ve stejném stavu.



Ještě musím našít červeno-bílé rozdělovací bordurky mezi,a  po přeměření doplnit na finální bordurou na požadovanou velikost. Jenom se bojím, jestli budu mít dost materiálu. Toho kanafasu už zase tolik nemám :-( Omlouvám se za kvalitu fotek, ale na jedné noze se fotí blbě - a ten večer mne obě - nemocná i zdravá - bolely řádně. A deku pro příště fotit jedině fotoaparátem, ne jenom mobilem. Slibuji.

A protože se jaro hlásí, i když se to nezdá, vyseli jsme první semínka - rajčata, lilky, papriky, dýně. …