Konečně zima!

Tak nám začala zima - i ve dne rtuť teploměru nevyšplhá nad nula stupňů, venku je jiskřivě bílá sněhová nadílka, děti jsou konečně spokojené, celá odpoledne tráví venku a vrací se celé zmrzlé, s červenými tvářemi a rozesmáté... Doufám, že jim tato zimní pohádka vydrží alespoň do pololetních prázdnin, aby si jí pořádně užili.

Pro mne to znamená víc topit, abychom doma nezmrzli, odhrabávat sníh, škrábat auto, štípat dříví... Ale i já si snažím užívat podvečerní procházky se psem a pozorování blyštivých světýlek odrážejících se od sněhových závějí. Představte si, že někteří sousedi znovu ozdobili stromky ve svých zahradách  a rozsvěcejí vánoční světýlka. Je to nádherné! I my znovu svítíme na vánoční výzdobu, protože jsme jí ještě nesundali. Dětem se moc líbí, když se vrací z pozdních kroužků, když jim v ústrety svítí nazdobený vchod. Tak proč jim tu radost nedopřát.

Minulý týden jsem měla v práci hodně napilno, za což jsem nesmírně ráda. Ale nezahálela jsem ani na poli ručních prací. Dokončila jsem krajku pro klubovou společnou práci do soutěže, takže vám jí ani nemůžu ukázat hotovou. Ale kolektivní práce vypadá super a mám z ní velkou radost. A jak už jsem byla v ráži z toho paličkování, tak jsem dokončila andělku, která měla být vánočním dárkem pro jednu kamarádku. Ta sice nakonec dostala něco jiného, koupeného, ale andělku už si zamluvila Zuzinka do pokojíčku, takže naplano nevyjde. Andělka je ze stránek paličkománie, autorce moc děkuji za nádherný podvinek. Doufám, že se nezlobí, že jsem udělala pár úprav...

Zastesklo se mi po nějakých paličkovaných drobnostech, a oko padlo v knize Lenky Malátové na srdíčka. Ráda bych jich udělala víc a pověsila do okna, pro radost a potěchu. Nejsou nádherná? A v knize je jich ještě víc....

Naše druhy paliček. Proč naše? Protože paličkuje i Zuzanka, která používá buď ty prostřední, vláčkové, nebo ty baculaté. Ty jsou ale málo vyhlazené, i když jsou dědictvím po jedné šikovné staré paní. Musím je jemňoučkým smirkovým papírem vyhladit pod hlavičkou, aby se nitka nezachytávala, a budou také super. Já mám nejradši ty velké, švestkové. Jsou strašně příjemné do ruky, akorát těžké, takže samy svou vahou krásně vypínají krajku, prostě pro mne ideál.

Samozřejmě jsem po chvilkách i vyšívala. Začala jsem již pátý list předlohy, která má celkem listů patnáct. Brzy tedy budu mít hotovou třetinu. Slunečnice se vyšívají opravdu nádherně, moc mne to baví, jen mít víc času...










A protože děti trávily hodně času o víkendu venku, a v garáži nám pomalu babčí jablíčka od babiček, pečeme hodně jablíčkových dobrot. Se Zuzankou jsem tento týden vařila a pekla podle její kuchařky Look and Cook. Dcerka tam našla recept na Apple Pie, a sama celý koláč udělala - zadělala těsto, připravila náplň i vše naplnila a upekla. Ano, poradila jsem jí pár fíglů, třeba jak vyvalovat hezky dokulata a jak přenášet těsto do formy na koláč. Byla jsem napnutá jako kšandy, jestli se jí povede, ale vypadal nádherně a chutnal ještě líp - nepřežil ani dvě hodiny. Nejvíc asi chutnal Tomíkovi, a to se nejdřív na sestřin pokus v kuchyni díval hodně nedůvěřivě:-)

Tak krásné zimní dny všem!

Lednová neděle

Letošní zima vůbec nevypadá jako zima. Dětem chybí sníh a led, ale mně, jako dospělákovi a řidiči navíc, vůbec.

Minulý týden byl poněkud hektický,  Zuzanka měla zkoušky v lidušce, byli jsme v divadle, Tom začal chodit na šachy...

Fotografie z webu ND

Ale postupně. Zkoušky ze zpěvu Zuzanka udělala, a měla z toho velkou radost. Pan učitel je přísný, ale tak to má být, jinak by se nic nenaučila. Takže se moc těšina na středu, kdy jsme měli jít do divadla. Ježíšek nám dvěma totiž přinesl vstupenky na baletní představení Labutí jezero od P.I. Čajkovského. Zuzanka o to moc stála. Strašně moc. Neustále si pouští filmový záznam, ale jak říká - není to ono. Už jsme byli na Louskáčkovi, a dalším velkým přáním bylo právě Labutí jezero. Navíc bylo toto představení ve Státní opeře, kde Zuzanka ještě nikdy nebyla.

Fotografie z webu ND

Viděli jsme nádherně - vstupenky jsme dostali do lože v prvním patře, takže vše jsme měli jako na dlani.








Zuzance se ve Státní opeře moc líbilo, balet také, ale prý letos bude psát Ježíškovi o vstupenky na
Rusalku. Moc se jí líbí árie z této klasické české opery. Tak uvidíme, jestli Ježíšek poslouchá...










V kroužku paličkování finišujeme s přípravami na výstavu. Naše úžasná vedoucí Alice dokáže vždy vymyslet něco nového, neotřelého, čím se na místní výstavě Řemesla Polabí prezentujeme. A protože jsem měla obsazené všechny herdule (ano, já vím, jsem ostuda...), vybrala jsem tu, na které toho bylo nejméně k dokončení, tedy konkrétně Zuzčinu. Zuzanka letos nestíhá chodit na paličkování, protože ve stejné době má schůzky Světlušek. Vloni začala koně. Tedy spíš zebru:-) Tak jsem jí nabídla, že tohoto křížence dokončím. Na uvolněnou herdulku jsem si chtěla dát tu společnou práci. Koník je hotový. Zuzanka se nemůže rozhodnout, jestli si ho pověsí na vlasec do okna, nebo jestli jí ho mám našít na nějaké pouzdérko nebo obal. Uvidím, jak se rozhodne...



Na uvolněnou herduli jsem připevnila podvinek a včera, během mého oblíbeného odpočinkového filmu Charlieho andílci jsem úkol skoro celý dokončila. Dneska dodělám posledních pár řádků a zakončím. Jupí! Úkol odevzdám včas. Původně jsem chtěla dělat složitější vzor, ale vzhledem k nedostatku času jsem vyzkoušela tuhle krajku, co mne tak dlouho lákala, a myslím, že to vůbec nevypadá špatně.












Vyšívání slunečnic mne stále moc a moc baví. Jde to nádherně, barviček moc není, rychle přibývají. Už mám hotové skoro čtyři listy předlohy. Kdyby nebyl tento týden tak hektický, jak z hlediska práce, tak i z hlediska rodiny, tak jsem určitě vyšila víc.








Užívejte si nedělní pohody s těmi, které máte rádi. Uvařte si čaj nebo kávu, upečte něco dobrého... Třeba jako my. Krásnou neděli!

Nový rok, nový začátek

S blížícím se začátkem dalšího roku mne přepadla touha začít něco nového, něco, po čem dlouho toužím. Jako kdyby mne někdo tam nahoře poslouchal, ozvala se mi dávná kamarádka, jestli se spolu nepustíme do našich vyhlídnutých kytic z Malování jehlou. Jsou tři - slunečnice, irisy a slézové růže. Petra kdysi před lety ty slunečnice už začala, takže má náskok.

Nad podkladem jsem dlouho nepřemýšlela - už dávno jsem chtěla všechny tyto tři obrazy vyšít na Huberta, nádhernou režnou látku s pravidelnou strukturou. Jeho jedinou nevýhodou je, že nedělá dokonalé čtverečky, ale mírně obdélníčkuje. Tudíž kolečko na něm vyšité je spíš elipsou... Ale to u kytiček nevadí...

Předloha obsahuje rozpis bavlnek od firem DMC, Ariadna, Anchor a Madeira. Petra vyšívá DMC, já se rozhodla pro polské Ariadny. Alespoň budeme moci porovnávat, jak se převody barev firmě Malování jehlou povedly.

 Paní Milada z firmy XvysivkaX mi vyšla maximálně vstříc a objednané mulinky jsem za pár dnů měla doma. Takže jsem 31. prosince mohla začít vyšívat.

K dnešnímu dni mám hotové téměř celé tři listy předlohy. Měla jsem strach z barevné předlohy, ale vyšívá se opravdu dobře. Při porovnání s obrázkem a Petřinými fotografiemi je slunečnice z Ariaden tmavší, mezi dvěma zelenými je menší kontrast. Přesto se mi i tato interpretace líbí a určitě budu pokračovat. Konec konců - nedávno jsem měla na zahrádce slunečnici do hnědo-zrzava, a moc se mi líbila. Tož jí budu mít i vyšitou...

Nástup nové generace????

Před vánoci Zuzanka potřebovala hodně dárečků pro kamarádky - ze školy i ze Světlušek. Dlouho jsme přemýšlely, co pro ně vyrobit (nebo koupit), a nakonec Zuzanka inspirována obaly na knihy pro paní učitelky rozhodla, že ušije obaly na notýsky, a ty koupí. Nakoupila dostatečný počet malých notýsků A6, doma prohrabala skříň s látkami a krabici s obrázky (Ivanko, hodně je jich od tebe, díky moc, udělaly obrovskou radost), a vybrala ty nejlepší kombinace.

Návod jsme našly na internetu zde: Obal na knihu od Nej Šicí Stroje. Zuzanka vše dobře pochopila, tak jsme se pustily do šití. Protože je v dílně, kde má Zuzanka svůj šicí koutek, momentálně velká zima, dovolila jsem jí používat můj velký šicí stroj. A docela jí to šlo...











První obal jsem ušila sama a ukazovala Zuzance, co a jak, další už zvládla sama. Hezky pomaličku, krůček po krůčku, i vyšívací stehy nakonec zvládla... Toto je jen pár notýsků na ukázku. Docela se jí povedly, a u spolužaček i Světlušek měly úspěch. Měla velkou radost.







Jenom jí teď nemůžu dostat k jejímu malému stroji - prý je to jenom taková hračka:-) Najednou...

Lednové ohlédnutí a plánování

Začal nový rok. Každý začátek přináší touhu rekapitulovat předchozí fázi, a aspoň trošičku naplánovat tu následující.

Takže co bylo, a co bude?

V loňském roce jsem až na jeden vyšívačský rest dokončila všechny ufounky (kostlivečky po česku), a vše, co jsem si vloni pořídila (až na jednu sadu z podzimního srazu), jsem také vyšila. Z dlouhodobých ufounků mi tu zbývá pouze Luční kvítí od Lanarte, a to bych letos mohla zvládnout. Jako odměnu jsem si dovolila letos splnit si jeden dávný sen, a pustila jsem se do vyšívání slunečnic z Malování jehlou. Jsou mým obrovským přáním od chvíle, kdy se poprvé objevily. K nim do série bych si jednou přála i ty kosatce a slézové růže. Látku jsem na ty druhé dvě kytice střihla rovnou s látkou pro slunečnice:-))











Bohužel jsem se vloni moc nevěnovala patchworku - z ufounků mi nic neubylo, naopak dva přibyli, a to mne moc mrzí. Doufám, že letos bude patchworkově úspěšnější rok. Ráda bych letos dokončila obě samplerové deky. A předělala červenou srdcovku. Větší cíle si dávat nebudu, protože po loňském šicím neúspěchu nemám odvahu.





Od loňského roku jsem hrdou majitelkou overlocku - dostala jsem ho od maminky s babičkou. Zatím se seznamujeme, mám z něj obrovskou radost, ale také veliký respekt. Letos bych na něm ráda ušila Zuzince pár sukniček, a třeba i nějaké to tričko nebo tuničku zvládnu... 











Vloni jsem musela být moc hodná, dostala jsem k vánocům obrovskou spoustu dárečků. Některé až pod stromečkem - třeba od Ivanky (mimosa) - tam jsem jich dostala celou tašku. A jaké krásné! Čaje, notýsek, kytičkový diář, voňavý krém a další úžasné dárečky. Zuzanka z Korálky dnů mi poslala dáreček, přestože jsem dárcem měla být v rámci vánoční výměny já, a po rozbalení pod stromečkem na mne vykoukly malířské potřeby - pastely a skicovací tužky. Ach, jak ráda bych se vrátila ke kreslení, tak si slibuji, že letos si alespoň jednou za čas udělám čas a vytáhnu takové nádherné pomůcky a znovu začnu kreslit. A třeba od září se přihlásím na kurz kreslení - moc bych si to přála.... Zuzanko a Ivanko, moc vám děkuji.


Nuž, a to je asi taky tak všechno. Letos bude nutné se trošku víc pověnovat zahradní architektuře - je třeba obrousit a natřít plot, houpačku, kůlnu... A to není málo práce. Plus nějaké prořezání stromů, keřů, oprava studny apod., a mám plán na celý rok, že určitě vše ani nestihnu...