sobota 30. prosince 2017

30.12.2017

Konec roku. Bilancování. Ale také dokončování restů. Třeba i letitých. Jako tahle sukně. Materiál na ní jsem koupila před více lety. Dcera trochu poporostla, tak není tak bohatá, jak bylo původně zamýšleno.
Jedním z důvodů, proč se mi do té sukně tolik nechtělo, bylo, že Zuzanka z velkého nadšení z tylu všechny ty kilometry tahavého měkkého tylu rozbalila, zatočila se do něho a chodila jako princezna :-) A pak ho uklidila ve stylu velká zmuchlaná hrouda.
V létě mi to nedalo, tylovou hroudu jsem rozšmodrchala (nebyl tam jen tento, ale ještě dva na menší sukně - ano, pořád jsem tu tutu sukni odkládala a odkládala, a kupovala nový tyl), všechny tři tyly vyžehlila, a v létě spíchla dvě malé tutu sukně pro kamarádčiny vnučky.

Ale Zuzčiny kilometry měkkého tylu jsem zase odložila. I když složené a namotané na trubce.

S blížícím se koncem roku už mi to přišlo hloupé, a tak jsem dneska na sukni střihla, našila i požadované lemovky, dostatečně si zanadávala,  a sukni dokončila.



Je toho celkem patnáct metrů tylu dokola, dvojmo. Takže našitých patnáct metrů saténové stuhy a patnáct metrů krajky. Jsem cvok asi....

Ještě bych jí k tomu chtěla spíchnout dvě spodničky - jednu obyčejnou, hladkou, z podšívkoviny. A druhou z černého tvrdého tylu, "zvedací". Ale ani na jednu nemám doma materiál. Ach jo, snad v tom krámu koupím jenom tyhle dvě látky....


2 komentáře:

  1. Jani, klobouk dolů... Jsi hrdinka! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, tentokrát souhlasím - ten zmuchlaný lezavý měkký tyl byl za trest.

      Vymazat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana