Přeskočit na hlavní obsah

9.7.2018

Červenec, prázdniny, dovolená.

Nevím, jak ostatní, ale já se cítím v půlce dovolené totálně vyždímaná a k smrti unavená. A to jsem prosím letos celou dobu doma - sice jsem minulý týden měla být v Plasech, ale jaksi v práci byl frmol, a tentokrát mne ani jinak milující rodina nepodpořila, ba naopak spíš přidala povinností a starostí, takže nakonec jsem ze všeho zůstala smutná doma. Ještě jsem se z toho úplně nevzpamatovala, ale život jde dál, a já musím s ním - stát se za živa nedá.

Nic moc toho na ukázání nemám. Jak jsem psala výše - v práci je hodně rušno, až tak, že jsem kvůli pracovnímu vytížení zrušila veškeré další aktivity (tedy až na základní údržbu domácnosti, podporu dětí ve stylu prádlo, jídlo, svoz, rozvoz, a zahradu), a na nic dalšího síly prostě nezbyly.

Děti přinesly pěkná vysvědčení. Oba. Mám radost. Zuzka si pro vysvědčení došla ve skládané sukýnce, totální retro - látku jsem dostala od babičky z půdy, takže je možné, že z nějakých sedmdesátek bude.


O dovolené, no, spíše o volnějších dnech jsem se pustila do dokončení úklidu po malování (první týden v červnu jsme malovali cca 1/3 domu), do odbordelení garáže, kde jsem zase o krůček blíže k vysněné šicí dílničce, k pokusu zachránit na zahradě, co se dá (např. kiwi, rajčata, papriky, saláty, dýně apod.), a poslední dva dny jsem i jehlu a vyšívání vytáhla, a pohnula kousek s vánoční HAEDkou.

Na zahradě dozrály třešně, rybíz  a maliny jsou v mrazáku, dozrávají první letní jablka, ta jsou zabalená do prvního štrůdlu.


A to je tak nějak u mne všechno. Tento týden bude ve znamení nákupů, praní, vaření, žehlení, škrobení a balení dětí na tábory a taneční výjezd do zahraničí. A příští týden já zpět do práce.

Komentáře

  1. Ty jsi velká pilňucha, není divu, že musíš být unavená. Já v tuhle dobu už taky obvykle sotva pletu nohama a už nemám vůbec žádný elán, abych organizovala a plánovala dovolenou. Až dodělám auditovanou konsolidaci, tak odpadnu pod slunečník na zahradu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, bohužel já padnu asi až do hrobu. Neumím si odpočinout na zahradě - musela bych vypadnout pryč, ale to se mi letos nepovedlo. Uvidím, jak dám dva roky v jednom kole.

      Vymazat
  2. Jani, stíháš věci, na které by normální člověk potřeboval dva další lidi. O náročné práci ani nemluvě. Zalenošíš si vůbec někdy? :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Viz výše - dokážu, ale jenom mimo domov. Doma to nedokážu. Nejen kvůli všudypřítomné práci, ale i kvůli myšlenkám a vzpomínkám.

      Vymazat
  3. Jani, jak já Ti rozumím ... Stav odpočinku, klidu, přináší skoro neklid... Tak sukně je fakt povedená. Opatruj se. Věrka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, moc děkuji za návštěvu i pochvalu. Tak klid a odpočinek bohužel u mne nehrozí ani pět minut :-( Někdy si říkám, že už to nevydržím, ale táhnu tu káru furt dál. Ono to nějak dopadne.

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

27.1.2018

Pokračuji v červené dece z babiččina kanafasu. Původní bloky jsou dokončené.


Ale Zuzka usoudila, že je to malé, takže budu přidělávat dalších šest. Teď je otázka, jaké vzory tam dát...


Vyšila jsem srdíčka stonkovým stehem. Ať se trošku liší od té předchozí, modré. Tam byly jen obrysy. Modrou deku najdete tady.


Vlastně mne tak napadlo, že ta modrá byla poslední moje došitá PW deka. Reakce na mé tehdejší šití nebyly moc vlídné, a já od té doby nebyla schopná žádnou další deku dokončit. Mám tu několik ufounků v různém stádiu rozkladu, a protože jaksi nemládnu, tak jsem se rozhodla všechny dokončit, protože hotové deky snad mí dědicové nějak využijí, ale blokovou skládačku vyhodí tak leda to popelnice.  :-( Takže od poslední deky uplynulo přesně pět let. Děsné...


A samozřejmě - Aurinka musí pečlivě vše vyzkoušet - látky a stavebnice prý jsou super měkké, deka bude jistojistě "pro kočku". Teď jak si to přebrat, že?




11.3.2018

Včera večer jsem dokončila další stránku na HAEDce Hanging Ornaments od Sandry Kuck, číslo 28 ze 64. Tímto jsem oficiálně za polovinou obrazu. Kdyby vám ty počty nevycházely, tak poslední řada stran má jen pár řádků, takže sice píši, že výšivka je na 64 listů A4, ale ve skutečnosti bych měla počítat o osm méně.



Jinak po mrazech minulý týden bylo tento víkend vysloveně jarní počasí. Které mi připomnělo, že je třeba začít myslet na léto - takže jsme se Zuzkou vysely rajčata, papriky, lilky, brokolice a další rostlinky, které nám, doufejme, budou dělat v létě radost svými plody.

Já nevydržela, a objednala k našim leknínům (kvetl zatím jenom jeden) fontánku, takže zase budeme mít malé vylepšení na terase. Už se těším, až zazimované květiny vystěhujeme z dílny, a já jí zase budu mít pro sebe... Do té doby už bych měla běhat jako srnka (pevně tomu věřím), tak to bude super.

PS: Asi jsem nakazila i Zuzku, protože ta si objednala semínka "živých kamenů". Tak jí budu držet pěsti, aby…

25.3.2018

Sundali mi sádru, chodím jenom o francouzské holi, protože ještě noha není úplně srostlá. Prý tak z jedné třetiny. Ale kvůli kotníku je to údajně takto lepší. Třikrát týdně rehabilitace - magnetoterapie a vířivka. Začíná mi chybět čas. A to mi ještě v noci na dnešek jednu hodinu sebrali díky přechodu na letní čas.

Takže je vidět, že ani na ruční práce není tolik času. Minulý víkend jsem vyzkoušela šití - pohnula jsem se Zuzčinou červenou dekou, ale celý týden to zůstalo ve stejném stavu.



Ještě musím našít červeno-bílé rozdělovací bordurky mezi,a  po přeměření doplnit na finální bordurou na požadovanou velikost. Jenom se bojím, jestli budu mít dost materiálu. Toho kanafasu už zase tolik nemám :-( Omlouvám se za kvalitu fotek, ale na jedné noze se fotí blbě - a ten večer mne obě - nemocná i zdravá - bolely řádně. A deku pro příště fotit jedině fotoaparátem, ne jenom mobilem. Slibuji.

A protože se jaro hlásí, i když se to nezdá, vyseli jsme první semínka - rajčata, lilky, papriky, dýně. …