Letní plody

Podle předchozích příspěvků to vypadalo, že jsem v létě nic, co se týká ručních prací, nedělala. Pravda je, že toho moc nebylo - práce na zahrádce a domečku byla spousta. Skoro až nad hlavu.... Přesto jsem si chvilku na jehlu s nití udělala...




Dokončila jsem Holčičku s koněm od firmy Zolotoe Runo. Vyšívala se krásně, moc děkuji Miluně za sadu. Zuzanka je nadšená. Již brzy se chystáme do Prahy vybrat rám a paspartu. A zarámujeme. A pověsíme u Zuzanky v pokojíčku. Už má vybrané místečko.

 Hned po obrázku pro Zuzanku jsem musela udělat zase něco pro Tomáška, aby se necítil odstrčený. Pustila jsem se do sady od firmy DMC - London Bus. Konec konců - koupila jsem jí na jarním vyšívačském srazu, a už se chystá podzimní... Tomáš má moc rád angličtinu, moc rád by se podíval do Anglie, do Londýna i jinam. Jakou radost měl, když zjistil, že tento školní rok pojede s paní učitelkou na angličtinu na týdenní poznávací zájezd do Anglie. Dostane ho ke svým 13. narozeninám ode mne. Sliboval, že se pokusí vyfotit doubledecker podobně, jako je na vyšitém obrázku. Prý by ještě potřeboval do sady tu červenou telefonní budku. No, uvidíme...

A tady jsou mí dva pomocníci - ti se mnou strávili celé léto doma, na rozdíl od dětí, které neustále někde couraly:-))

Akimek je nejraději dekorativně naaranžovaný na trávníku. Ostřížím zrakem sleduje, co dělám, a jakmile se sehnu k zemi, abych třeba utrhla jahodu, nebo vytrhla plevel, okamžitě přiběhne a plácne s sebou přede mne, jedno, zda při tom rozmačká jahůdky, nebo poláme kvítka. Protože kdybych náhodou byla na pochybách - tak na zahrádce je nejdůležitější ON!

Adélka zase slastně lenoší někde na kraji záhonu, ale nejlepší to je u popelnice. Asi dostane přezdívku Popelnice:-)) Je to kočička nalezenec, polodivoká - strašně ráda by se mazlila, ale nemá s lidmi dobré zkušenosti, tak se radši drží v bezpečné vzdálenosti. Ze zahrádky odchází málokdy, a maximálně na pár minut...

Tomášek letos vysel semínka lichořeřišnice, a má moc velkou radost z toho, jak mu krásně kvete...

Prázdninový srpen

Srpen byl (a ještě je) u nás ve znamení prázdnin, sluníčka, vody, dovolené...

Zahrádka v srpnových vedrech sténala a usychala, nestíhali jsme zalévat, protože voda se hned do naší písčité půdy vsakovala, tráva žloutla, stromy začaly opadávat. Ani muškáty v truhlících na jižní straně domu nevydržely, jahody zaschly, švestky a jablka začaly opadávat ze stromů.

I přes velká vedra jsme s dětmi podnikli několik výletů, hlavně do kraje mého dětství. Stejně je pořád nejhezčí pohled na vížku našeho kostelíčka a na vzdálený hrad Točník. V bývalém lomu jsme si jako děti hráli, nahoře nad lomem jsme se rozlíželi po kraji a vyhlíželi neznámé ostrovy v moři známé krajiny, v lomu byla zem Indiánů, stopařů a vojáků. Děti moc rády poslouchají mé vzpomínky...

 Vyrazili jsme i do háje, našli pár hub, nádherné vřesy, z kterých nektar vysávali čmeláci, kolem polních cest rostly různé bodláky, na kterých se naparovali různobarevní motýli - prostě vesnická pohoda.






















































 




 


Zuzanka u babičky objevila dvě moje malé panenky - byly nahaté, kupodivu se nezachovala žádná má módní kreace. Tak je Zuzanka umyla, načesala, a já jim rychle uháčkovala alespoň jednoduché šatičky. Zuzanka pak panenky nosila celý den po zahradě i domě a fotila, fotila a fotila... A vymýšlela příběhy.

Mezi kytičkami se narodily dvě panenky...

...jakmile se uviděly, hned se skamarádily a vydaly se hledat nový domov

Cestou je rozbolely nohy, tak si je osvěžily v rybníčku...

Ptáčků, kteří byli také u rybníčku, se vyptávaly na cestu, jedna,

i druhá.... Ptáčci jim poradili, ať se podívají z výšky.

Tak ta odvážnější vyšplhala na nejvyšší strom.

Uviděla cestu, sice zarostlou, ale vedla za světýlkem.

Kamarádka jí následovala.

Z kopce už  byly vidět dveře

 

 

 

 

 

 

 

A už jsou doma.... (ten batůžek, ten jsem jako malá nosila na výlety:-))

 V srpnu jsme také vyrazili za hranice - po dlouhé době. Děti vybraly Řecko, konkrétně ostrov Rhodos. Bylo tam nádherně - moře tyrkysové, čisté, se spoustou ryb, kamínků, písku, nebe blankytně modré, všude skály, bílé domečky, vůně tymiánu, rozmarýnu, šalvěje. Byli jsme i na výletech - v údolí motýlů, na ostrově Chalki, v Lindosu. 

 

Červencové bilancování...

Ne, opravdu jsme nezmizeli z povrchu zemského, ale dětem začaly prázdniny - děti se rozjely po táborech, babičkách, výletech...

Ahoj, mami! Já už jedu....

Ani se neohlédla....

Když děti byly u babičky, tak jsem přestavovala Tomův pokojík - namontovala (SAMA!!!) nový lustr, vymyslela a přidělala rámy na plakáty na šikmý strop nad jeho postel a olištovala skoro celou ložnici (ten zatracepený trám mne zastavil - kolem něj se to fakt blbě dělá...). Takže jsem nestihla ani nic vyfotit - odkvetla mi spousta kvítků, sbírala jsem maliny a vařila marmelády a šťávy z jahod i rybízu.








Pak děti odjely na tábory - Zuzanka na skautský a Tomík na německo-cyklistický.

Neboj, to vyšlapat nemusíš. Stačí, když to kolo vytlačíš...

Tomík měl tábor kratší, takže jsme byli spolu doma pár dnů sami. Vytáhl mne na cyklistický výlet do Brandýsa - po cyklostezce.

Nejdřív zatočit klikou, a pak si vyslechnout výklad...

Ukázal mi učebnu v přírodě.

Tak tohle bych uklízet nechtěla...

Zámek a zámecký park.





Pozval mne do cukrárny (dort byl moc dobrý, nestihla jsem nás ani vyfotit).

Cestou zpátky jsme přejeli Labe v Toušeni.

Tak vidíš, mami - tahle snadno se dostaneme domů. Ani nohy tě bolet nebudou.

A domů se vrátili přívozem.

Nemučili tě tu hlady?

Pak se vrátila Zuzanka - hned utíkala nakrmit kočičku Adélku.

S "lehkou" hlavou....

A hned se dala ostříhat.

bleeee - budu barevná všude...

V plném soustředění - jenom aby tam nebyly šmouhy...

Po prvním nátěru je třeba brousit....

Hlavně pečlivě. Ať má sestra radost.

Než přijela Zuzanka z tábora, tak jsme s Tomáškem obrousili starý ošklivý stůl, který sloužil jako pracovní v dílně manželovi. Zuzanka si dnes vybrala v Domě barev barvičky a hned ten starý stůl s Tomáškem natřeli.





Tomášek natíral nohy.











Zuzanka šuplík.










A já si vzala na starost desku.

Tyrkysovo-bílý stůl, bílý strojek, a rovnou se šije...

Stěny si Zuzanka vyzdobila svými obrázky.

Před večerní bouřkou jsme stihli stůl odnést na své místo v dílně a připravit Zuzance její pracovní šicí koutek. Nový stůl krásně rozzářil kout v té pochmurné místnosti.








Zdi si vyzdobila vlastními obrázky.











 

Jak je vidět, Zuzanka v poslední době miluje modrou...

Na žehlicí prkno jsme natáhly nový potah - jak jinak - modrotyrkysový....

Tak ať se jí tam dobře šije....