Přeskočit na hlavní obsah

Letní plody

Podle předchozích příspěvků to vypadalo, že jsem v létě nic, co se týká ručních prací, nedělala. Pravda je, že toho moc nebylo - práce na zahrádce a domečku byla spousta. Skoro až nad hlavu.... Přesto jsem si chvilku na jehlu s nití udělala...




Dokončila jsem Holčičku s koněm od firmy Zolotoe Runo. Vyšívala se krásně, moc děkuji Miluně za sadu. Zuzanka je nadšená. Již brzy se chystáme do Prahy vybrat rám a paspartu. A zarámujeme. A pověsíme u Zuzanky v pokojíčku. Už má vybrané místečko.













 Hned po obrázku pro Zuzanku jsem musela udělat zase něco pro Tomáška, aby se necítil odstrčený. Pustila jsem se do sady od firmy DMC - London Bus. Konec konců - koupila jsem jí na jarním vyšívačském srazu, a už se chystá podzimní... Tomáš má moc rád angličtinu, moc rád by se podíval do Anglie, do Londýna i jinam. Jakou radost měl, když zjistil, že tento školní rok pojede s paní učitelkou na angličtinu na týdenní poznávací zájezd do Anglie. Dostane ho ke svým 13. narozeninám ode mne. Sliboval, že se pokusí vyfotit doubledecker podobně, jako je na vyšitém obrázku. Prý by ještě potřeboval do sady tu červenou telefonní budku. No, uvidíme...




A tady jsou mí dva pomocníci - ti se mnou strávili celé léto doma, na rozdíl od dětí, které neustále někde couraly:-))

Akimek je nejraději dekorativně naaranžovaný na trávníku. Ostřížím zrakem sleduje, co dělám, a jakmile se sehnu k zemi, abych třeba utrhla jahodu, nebo vytrhla plevel, okamžitě přiběhne a plácne s sebou přede mne, jedno, zda při tom rozmačká jahůdky, nebo poláme kvítka. Protože kdybych náhodou byla na pochybách - tak na zahrádce je nejdůležitější ON!






Adélka zase slastně lenoší někde na kraji záhonu, ale nejlepší to je u popelnice. Asi dostane přezdívku Popelnice:-)) Je to kočička nalezenec, polodivoká - strašně ráda by se mazlila, ale nemá s lidmi dobré zkušenosti, tak se radši drží v bezpečné vzdálenosti. Ze zahrádky odchází málokdy, a maximálně na pár minut...






Tomášek letos vysel semínka lichořeřišnice, a má moc velkou radost z toho, jak mu krásně kvete...















Komentáře

  1. Pááni, to je nádhera to vyšívání:-))
    Ajka

    OdpovědětVymazat
  2. Londýnská výšivka je nádherná. Je to super, že ji ocení i puberťák, i když podle toho, co píšeš, tak bude synátor hodný kluk. Hned jsem si to vygooglila, cena ani není tak šílená, jak jsem si myslela. Asi bych se měla do nějakého obchůdku s vyšíváním mrknout.

    OdpovědětVymazat
  3. Jani, obě výšivky jsou nádherné!!! Obdivuji tě, že vyšíváš takové obrázky!! Na tohle nemám trpělivost :(
    No a pomocníci :) Máš príma parťáky :)
    Krásné dny!!! Jola

    OdpovědětVymazat
  4. Výšivka s koníkem se ti moc povedla! A autobus pro Tomíka je taky parádní! Je fakt, že tu telefonní budku by teda potřeboval... :-)
    Ti dva modelové jsou nádherní, to se to pak na zahrádce pracuje! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivanko, naši modelové nejsou pomocníci, ale škodíci:-) Bohužel.... Doufám, že se dostanu na podzimní sraz a dokoupím tu budku. A hlavně - že se tam potkáme!

      Vymazat
  5. Jsi fakt hvězda!Nejlepší! Já na vyšívání nesáhla už dva měsíce :-( Šárka

    OdpovědětVymazat
  6. Výšivky jsou nádherné! Máte můj obdiv.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

27.1.2018

Pokračuji v červené dece z babiččina kanafasu. Původní bloky jsou dokončené.


Ale Zuzka usoudila, že je to malé, takže budu přidělávat dalších šest. Teď je otázka, jaké vzory tam dát...


Vyšila jsem srdíčka stonkovým stehem. Ať se trošku liší od té předchozí, modré. Tam byly jen obrysy. Modrou deku najdete tady.


Vlastně mne tak napadlo, že ta modrá byla poslední moje došitá PW deka. Reakce na mé tehdejší šití nebyly moc vlídné, a já od té doby nebyla schopná žádnou další deku dokončit. Mám tu několik ufounků v různém stádiu rozkladu, a protože jaksi nemládnu, tak jsem se rozhodla všechny dokončit, protože hotové deky snad mí dědicové nějak využijí, ale blokovou skládačku vyhodí tak leda to popelnice.  :-( Takže od poslední deky uplynulo přesně pět let. Děsné...


A samozřejmě - Aurinka musí pečlivě vše vyzkoušet - látky a stavebnice prý jsou super měkké, deka bude jistojistě "pro kočku". Teď jak si to přebrat, že?




11.3.2018

Včera večer jsem dokončila další stránku na HAEDce Hanging Ornaments od Sandry Kuck, číslo 28 ze 64. Tímto jsem oficiálně za polovinou obrazu. Kdyby vám ty počty nevycházely, tak poslední řada stran má jen pár řádků, takže sice píši, že výšivka je na 64 listů A4, ale ve skutečnosti bych měla počítat o osm méně.



Jinak po mrazech minulý týden bylo tento víkend vysloveně jarní počasí. Které mi připomnělo, že je třeba začít myslet na léto - takže jsme se Zuzkou vysely rajčata, papriky, lilky, brokolice a další rostlinky, které nám, doufejme, budou dělat v létě radost svými plody.

Já nevydržela, a objednala k našim leknínům (kvetl zatím jenom jeden) fontánku, takže zase budeme mít malé vylepšení na terase. Už se těším, až zazimované květiny vystěhujeme z dílny, a já jí zase budu mít pro sebe... Do té doby už bych měla běhat jako srnka (pevně tomu věřím), tak to bude super.

PS: Asi jsem nakazila i Zuzku, protože ta si objednala semínka "živých kamenů". Tak jí budu držet pěsti, aby…

25.3.2018

Sundali mi sádru, chodím jenom o francouzské holi, protože ještě noha není úplně srostlá. Prý tak z jedné třetiny. Ale kvůli kotníku je to údajně takto lepší. Třikrát týdně rehabilitace - magnetoterapie a vířivka. Začíná mi chybět čas. A to mi ještě v noci na dnešek jednu hodinu sebrali díky přechodu na letní čas.

Takže je vidět, že ani na ruční práce není tolik času. Minulý víkend jsem vyzkoušela šití - pohnula jsem se Zuzčinou červenou dekou, ale celý týden to zůstalo ve stejném stavu.



Ještě musím našít červeno-bílé rozdělovací bordurky mezi,a  po přeměření doplnit na finální bordurou na požadovanou velikost. Jenom se bojím, jestli budu mít dost materiálu. Toho kanafasu už zase tolik nemám :-( Omlouvám se za kvalitu fotek, ale na jedné noze se fotí blbě - a ten večer mne obě - nemocná i zdravá - bolely řádně. A deku pro příště fotit jedině fotoaparátem, ne jenom mobilem. Slibuji.

A protože se jaro hlásí, i když se to nezdá, vyseli jsme první semínka - rajčata, lilky, papriky, dýně. …