Přeskočit na hlavní obsah

11. ledna 2011

Je tu středa a s ní aktualizace mých snah o tvoření. Proč snah? No protože se snažím, někdy mám i trochu času, a podle toho ty mé postupy taky vypadají... Většinou nic moc sláva, ale díky bohu za ty chvilky, které mohu strávit s jehlami, jehlicemi, háčky, nitěmi a látkami. V těchto chvílích zapomínám na těžkosti, které život přináší a užívám si prosté radosti, že se mi pod rukama klube něco, co třeba někoho potěší tak, jako mne těšila jeho výroba.

Křišťálový dort od dětí


Letošní rok nám v kuchyni visí o jeden kalendář víc - děti si moc přály kalendář od Dr. Oetkera. Milují jeho kuchařky - jsou po mně - vybíráme každý týden, co si o víkendu upečeme dobrého. V těchto kuchařkách jsou jednoduché recepty, z nichž většinu děti pod mírným dozorem zvládnou upéct samy.








Lednový kříšťálový dort od dětí



Letos tedy nám v kuchyni na dveřích visí "dortový" kalendář. Na leden nám chutě dělá Křišťálový dort. Vlastně už dělal. V sobotu se děti pustily do jeho pečení. Dort se jim povedl, Dr. Oetker nezklamal. Vypadal nádherně, a byl i velmi chutný. Lehoučký jako obláček, jen se rozplýval na jazyku.






RTO - It looks like me
A zatímco děti pekly a zdobily, já jsem jednak vyklízela garáž (ano, už zase - ten tříděný odpad, obzvláště po vánocích, jaksi nabobtnal tak, že jsem měla plný kufr auta plastů a papírů), jednak jsem pilně dokončovala poslední vánoční dárek pro neteřinku Moničku - tygříka od RTO. V sobotu se mi díky mým skvělým dětem podařilo vyšívat celé odpoledne bez přestávky! Juch, to jsem měla radost. Škoda jen, že stromeček ještě odmítly odstrojit, takže jsem si nemohla pustit svou úžasnou "šajnící" lampu, ale alespoň jsem si půjčila lampičku, co mají děti na noty na klavíru a přisvicovala jsem si s ní.


RTO kompletované na polštářku
Tygra jsem dnes definitivně dokončila, doufám, že se bude Moničce líbit. Jestli ne, Zuzka se tu o něj hlásí všema deseti:-) Kdo tento obrázek zná, bude se asi divit, že tam mám nějak málo zelené - ano, zelená došla:-( Polštářek jsem nevyšívala originálními bavlnkami, aby mi zbyly na obrázek, ale zbytky, které jsem našla doma, a jedna ze zelených prostě došla. Ale snad to nevadí...







A jak dopadla práce na plánech na rok 2012?

No, nijak. Za minulý týden minimální pokrok. Bohužel. Jednak jsem dokončovala tygříka, jednak jsem dostala léky na nemoc, a mám po nich rozostřené vidění, tak to nechci moc pokoušet.... Počkám, až se mi zrak ustálí, a pak se do toho pustím s plnou vervou. Snad už příští týden s něčím kousek pohnu, akorát ještě nevím, s čím....

Komentáře

  1. ...si děláš legrac,že už je tygřík nejen vyšit,ale i ušit??? óóóó ....a ten dort,mňamy mňam, pošli děti k nám,ať nám ho taky upečou :-))

    OdpovědětVymazat
  2. Ten polštář se kupoval už ušitý, jen s prázdným odepínacím předním dílem. Takže ušito jsem měla razdvašup. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Bezva.....také bych píďata adoptovala :)))
    Polštářek je opět krásný...

    OdpovědětVymazat
  4. Tak nevím, co se mi líbí více, zda-li tygřík či dort :-) Připadá mi ohromný, a i přes monitor vypadá velice chutně :-)
    Tygřík je nádherný, zvláště se mi líbí ta druhá fotka, jak je o něj opřený zasněný lev :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Tygřík je skvělý, určitě se bude líbit, vyložený sympaťák. :-)
    Dort moc nekomentuju, protože se mi na něj sbíhají sliny. :-))

    OdpovědětVymazat
  6. Tak kdybych tohle všechno stihla za týden............... polštářek je parádní:o))))) Zlatka

    OdpovědětVymazat
  7. Tygřík je krásný a dortík taky.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

27.1.2018

Pokračuji v červené dece z babiččina kanafasu. Původní bloky jsou dokončené.


Ale Zuzka usoudila, že je to malé, takže budu přidělávat dalších šest. Teď je otázka, jaké vzory tam dát...


Vyšila jsem srdíčka stonkovým stehem. Ať se trošku liší od té předchozí, modré. Tam byly jen obrysy. Modrou deku najdete tady.


Vlastně mne tak napadlo, že ta modrá byla poslední moje došitá PW deka. Reakce na mé tehdejší šití nebyly moc vlídné, a já od té doby nebyla schopná žádnou další deku dokončit. Mám tu několik ufounků v různém stádiu rozkladu, a protože jaksi nemládnu, tak jsem se rozhodla všechny dokončit, protože hotové deky snad mí dědicové nějak využijí, ale blokovou skládačku vyhodí tak leda to popelnice.  :-( Takže od poslední deky uplynulo přesně pět let. Děsné...


A samozřejmě - Aurinka musí pečlivě vše vyzkoušet - látky a stavebnice prý jsou super měkké, deka bude jistojistě "pro kočku". Teď jak si to přebrat, že?




11.3.2018

Včera večer jsem dokončila další stránku na HAEDce Hanging Ornaments od Sandry Kuck, číslo 28 ze 64. Tímto jsem oficiálně za polovinou obrazu. Kdyby vám ty počty nevycházely, tak poslední řada stran má jen pár řádků, takže sice píši, že výšivka je na 64 listů A4, ale ve skutečnosti bych měla počítat o osm méně.



Jinak po mrazech minulý týden bylo tento víkend vysloveně jarní počasí. Které mi připomnělo, že je třeba začít myslet na léto - takže jsme se Zuzkou vysely rajčata, papriky, lilky, brokolice a další rostlinky, které nám, doufejme, budou dělat v létě radost svými plody.

Já nevydržela, a objednala k našim leknínům (kvetl zatím jenom jeden) fontánku, takže zase budeme mít malé vylepšení na terase. Už se těším, až zazimované květiny vystěhujeme z dílny, a já jí zase budu mít pro sebe... Do té doby už bych měla běhat jako srnka (pevně tomu věřím), tak to bude super.

PS: Asi jsem nakazila i Zuzku, protože ta si objednala semínka "živých kamenů". Tak jí budu držet pěsti, aby…

25.3.2018

Sundali mi sádru, chodím jenom o francouzské holi, protože ještě noha není úplně srostlá. Prý tak z jedné třetiny. Ale kvůli kotníku je to údajně takto lepší. Třikrát týdně rehabilitace - magnetoterapie a vířivka. Začíná mi chybět čas. A to mi ještě v noci na dnešek jednu hodinu sebrali díky přechodu na letní čas.

Takže je vidět, že ani na ruční práce není tolik času. Minulý víkend jsem vyzkoušela šití - pohnula jsem se Zuzčinou červenou dekou, ale celý týden to zůstalo ve stejném stavu.



Ještě musím našít červeno-bílé rozdělovací bordurky mezi,a  po přeměření doplnit na finální bordurou na požadovanou velikost. Jenom se bojím, jestli budu mít dost materiálu. Toho kanafasu už zase tolik nemám :-( Omlouvám se za kvalitu fotek, ale na jedné noze se fotí blbě - a ten večer mne obě - nemocná i zdravá - bolely řádně. A deku pro příště fotit jedině fotoaparátem, ne jenom mobilem. Slibuji.

A protože se jaro hlásí, i když se to nezdá, vyseli jsme první semínka - rajčata, lilky, papriky, dýně. …