Modrá Kréta, aneb jedu do světa....

Představte si nádherný ostrov Kréta, pobřeží, šumění azurového moře, bílé skály, na nich rodinná restaurace s terasou popnutou vínem.... Slyšíte, vidíte? Krétu jsem si při svém prvním pobytu zamilovala a doufám, že se tam ještě někdy vrátím...









Já se tam zatím nevracím, ale kamarádka ano. Na stejné místo, do stejné restaurace, ke stejným lidem, kteří už jsou skoro jako velká rodina. Chtěla pro ně originální dárek. Vymyslela si nástěnný quilt s názvem jejich restaurace - AVRA.









Nuž, slovo dalo slovo, a protože pro kamarádku je Kréta spojena s modrou barvou, vymyslela jsem quiltík drobný a modrý. Bratru 60x30 cm, aby se vešel do kufru i s tyčkou na pověšení (doufám, že jí doveze vcelku, jinak bude muset na Krétě shánět ještě tyčku...). A protože já mám Krétu spojenou s modrým mořem, tak ode mne tam jsou ty vlnky v modrých barvách.

Nástěnný quilt je vzadu opatřen rohy na zavěšení tyčky, hustě volně prošit bílou barvou v nebi a modrou barvou jsou obšita písmena a zvýrazněny vlnky.

Kamarádka byla spokojená, tak doufám, že stejně bude spokojen i majitel restaurace, a až někdy narazíte na Krétě na restauraci AVRA, tak v ní třeba uvidíte viset i můj quiltík. Tedy jestli se strefíte do správné restaurace:-)

Kabelka Eliška

Eliška pozvala naší Zuzanku na oslavu svých narozenin. Malá byla nadšená. Hned vybrala prasátko a šla koupit pár malých dárečků pro radost. No, a na mně zbyla také maličkost - ušít kabelečku, která bude plnit hned dvojí funkci - bude to dárkové balení maličkostí, a současně po rozbalení jí třeba Eliška bude nosit do divadla nebo jen tak.







Zuzanka vybrala sladké látky - růžičky na modrém puntíkatém podkladu a růžové puntíky. Celou kabelku jsme šily spolu - Zuzka dohlížela, abych vše dělala tak, jak se má, a aby vše vypadalo tak, jak si vysnila. Kabelka je jenom jednoduchá, bez vnitřních kapes, vyztužená ronopastem, má odšité dno a zapínání na knoflíček. Ucha jsou dvě, přes rameno.

Tak snad se bude Elišce líbit....












Mimochodem - musím ušít i další pro Zuzku (to mne mohlo také napadnout...). Ale možná, že si jí už ušije sama.

Pejsková dětská deka

Už jednou jsem se chystala z této krásné látky s pejsky ušít deku. Bohužel z toho sešlo. Docela mne to mrzelo, protože jsem měla v hlavě vzor, který bych z ní ráda vyzkoušela....

Ale časy se mění - dostala jsem zakázku na ušití dětské deky od rodičů, kteří milují psy. Dá se tedy očekávat, že i malá slečna (mimochodem ta, která si zatím užívá hranatých balonků ode mne) bude jednou mít psy ráda. Proč jí tedy neušít tu vymyšlenou psí deku?

Látka je v kombinaci bílé, šedé, černé a oranžové, tak jsem podobně ladila i samotnou deku. Protože jsou obrázky docela velké, nemělo smysl  vyřezávat z ní maličké a složité bloky. Lepší mi přišlo ukázat je ve velké ploše.

Prošití

Měla jsem vymyšlené složitější prošívání. Ale babička budoucí majitelky mne poprosila o co nejsilnější vatelín, a ten složitější prošívání zrovna moc rád nemá - nejen, že se hodně chruje, ale hlavně - při hustším prošití se z deky stává prkýnko. A to by asi u dětské deky nebylo příliš žádoucí - ta by měla být měkoučká a příjemná. Tak je deka prošita pouze ve švech.







Ze zbytečku látky jsem vyřízla ještě jednoho pejska na polštářek. Zatím ho může miminko používat nevyplněný (vypodložila jsem ho také tím silným vatelínem), a až bude větší, lze do něj vložit polštář 40x40 cm.

Sušení na sluníčku

Tak doufám, že deka bude nové majitelce dělat dlouho radost....

3. společná klubová deka

Dneska jsem konečně vypracovala svůj příspěvek do třetí společné klubové deky. Jde o ruční aplikaci. Snažila jsem se, co to šlo. Práce mne bavila, a opravdu nechápu, proč už jsem ty bloky neudělala (no, chápu - pořád byla jiná práce, bohužel).









Myslím, že až se sejdou všechny bloky, že deka bude suprová. Legrační je, jak je každá další společná deka větší a větší - začínali jsme malou modrou, hnědá hvězdná už je o poznání větší, a tato už bude malý obřík:-) Ale nejdůležitější je, že nás společná práce stále baví a moc se těšíme na již třetí rok našeho Dámského klubu ručních prací.

Vzpomínky na léto

Před několika dny léto náhle skončilo - sice už se začaly objevovat první pavučiny v trávě - to pavoučci začali spřádat babí léto. Stromy začaly opadávat, noci jsou delší a chladnější.

Stýskalo se mi po létě, po vůni a chuti melounů, vychlazených, červených, sladkých...

Objevila jsem kdysi na AllPeopleQuilt návod na melounový ubrus. Tvar mne nejdříve nijak nezaujal, ale pak se v diskuzní skupině Quilted Table objevil návrh ušít tento ubrus v rámci měsíční výzvy. A jedna z členek ukázala svou "kulatou" verzi. A ta už mne moc zaujala.

Říkala jsem si, že když ona má verzi kulatou, proč já bych nemohla mít oválnou. Jednak máme oválný stolek, jednak jsme si letos kupovali melouny nikoliv kulaté, ale pěkně šišaté:-) Takže jsem lovila v paměti návod, jak nakreslit pěknou elipsu pomocí dvou špendlíků a kousku provázku...

Současně mne na tomto projektu lákalo znovu si vyzkoušet techniku QAYG (Quilt As You Go) - v podstatě při šití se quilt rovnou prošívá.

A abych těch novinek a zkoušení neměla málo, tak jsem si vyzkoušela výrobu nekonečného šikmého proužku ze čtverce látky. No, nekonečný není, ale fajn to bylo, to zase jo.  Dělala jsem ho podle tohoto návodu na youtube.


Tak tady jsou mé "Vzpomínky na léto".