Přeskočit na hlavní obsah

Minirestíky na konci prázdnin

Poslední prázdninový víkend jsme zůstaly se Zuzinkou doma samotné - Tomík odjel s kamarády na chatu. Tak jsme si udělaly holčičí víkend. Sice celý propršel, ale to nám vůbec nevadilo. Pouštěly jsme si pěkné pohádky a rodinné filmy, pily čaj, rozsvítily voňavou svíčku. A samozřejmě vytáhly nějakou ruční práci.

Původně jsem si myslela, že budu chvíli pokračovat v rozdělané výšivce HAED. Poslední týden jsme ale přerovnávali všichni tři své skříně s oblečením a děti i knihovny. Už tolik nečtou pohádky, tak vyřadily řadu dětských knížek a já přemýšlela, kam s nimi. Tak proběhlo několik přesunů a redukcí, a v ložnici se našlo místečko, kam jsem tyto knihy uložila pro svá vnoučata - snad jednou budou... A z té skříňky, kam jsem je dala, jsem přesouvala do jiné skříňky sady na vyšívání, které jsem v předchozích letech nastřádala. A při té příležitosti na nás vypadly tři malé sadičky - jedna od Janlynn, dvě od Little Critters. Už jsem si myslela, že je na ně Zuzinka malá, že bych je třeba časem vyšila pro malé neteře, ale Zuzinka udělala smutná očka, a když bylo venku tak krásně nevlídno, tak jsem si je vzala do křesla k televizi, a za necelý víkend měla Zuzka tři malé radosti v hrsti:-)

Zuzanka také vyšívala, ale ještě nemá hotovo. Také vyráběla gumičkové náramky pro kamarádky, které negumičkují - divím se, že vůbec někdo takový ještě existuje. Zdá se, že gumičková mánie zasáhla kompletně celou republiku:-)


Komentáře

  1. Tak mě ještě gumičková mánie nepostihla ... a určitě nepostihne:-)))
    Moc pěkné vyšívání:-)
    Ajka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, holka, jen se nezříkej - u Zuzky ve třídě gumičkují i kluci, takže Míša přijde, a neříkej, že jako vzorná babička mu s tím nepomůžeš:-)

      Vymazat
  2. Hezké sady. Naše Zuzka negumičkovala, ale stačil první den ve škole a už je v tom :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když jsem prosila kamarádku, aby mi sehnala sadu gumiček z Ameriky, protože tady to na začátku jara ještě nebylo, tak jsem nečekala, že to bude takový fenomén. Takže Zuzka sice byla první, ale docela chvílemi lituji, že jsem jí k tomu takhle dopomohla.

      Vymazat
  3. Já taky negumičkuji! A ani nevím, co to je :-) To víš, my co nemáme doma malá děvčátka, jsme tak trochu mimo :-)
    Holčičí víkend musel být super, živě si vás dovedu představit, musela to být pohodička...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivi, neříkej, že jsi neviděla barevné náramky nebo přívěšky z různě propletených gumiček. Má to snad každý človíček, řeknu Zuzce, ať ti taky udělá náramek:-)) Bude nadšená, a já taky, když nám pár těch kulatých potvor zmizí z domu:-)

      Vymazat
  4. To jsou ale krásné drobnosti! A gumičkování je kapitola sama pro sebe... :-(

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

28.1.2019

Deka Ledové květy pro Margarétku

Kolegovi v práci se nedávno narodila první dcerka, Margarétka. A když je to taková ledová princeznička, narozená v nejstudenějších měsících roku, hned mne napadly zbytky látek v ledově šedých, modrých a zelenkavých odstínech. Už dlouho jsem s nimi počítala na nějakou deku nebo jiný projekt, ale na velkou deku jich bylo málo, a na ubrus zase moc :-) A dětská deka pro miminko byla tak akorát. A když se objevila výzva od Moda Fabrics na společné šití Moda Love quilt ve třech velikostech, bylo rozhodnuto.



Velikost z charmpacku byla plusmínusautobus vyhovující, ale 80 x 80 cm mi přišlo málo. Tak jsem přidala dvě bordurky, konec konců bílá i modrošedá mi zbyly, tak proč blok nezvětšit o kousek.



Deka je podšitá zelenkavým fleesem. Je lehounká, a přitom teplá. Dá se použít do postýlky i do auta, jako přebalovací podložka u paní doktorky, nebo hrací na zem. Jak se bude hodit.



Prošívání je jednoduché, do špiček kopírujících tvar. Hrála jsem si i se sešíváním - h…

10.12.2018

Zítra bude Zuzce patnáct let. Tak strašně rychle to uteklo. Z malého, ubrečeného miminka je velká, usměvavá slečna. Kde jsou všechny ty roky, co tu s ní jsme? Kam zmizel všechen ten čas? Jsem nesmírně ráda, že jí mám, i když za těch patnáct let byly i dny, kdy bych jí přetrhla na dvě malé do školky, ale které dítě nezazlobí, že :-)

No, a když patnáct let, tak jsem plánovala pořádný dar - deku. Však víte, tu srdcovou, červenou, kanafasovou. Top jsem dokončila včas, ale pak mne životní události semlely na fašírku, a patnácté narozeniny se blížily, a mně bylo jasné, že prošití a olemování se fakt v mém případě nekoná. Jenže po světě chodí andělé, a jednoho takového jsem potkala i já. Jen tak mezi řečí jsem se zmínila, že holt deka pro dcerku hotová nebude, ale co, máme před sebou spoustu dalších narozenin a svátků a jiných příležitostí. Nic jsem tím nemyslela, nic nečekala - a už vůbec ne nabídku - zabal to a pošli, já ti to proquiltuji.   Vím, že všechny quiltařky mají před vánoci napil…

9.9.2018

Týden školy za námi. U nás letos nic nového - kvarta a septima - známé tváře, známá škola, známá cesta. Jo, za rok to bude jiná - jeden maturita, druhá taneční. Ale letos ticho před bouřkou :-)

Doma celkem také nic nového - začalo poprchávat, zahrada se zazelenala, ovocné stromy znovu kvetou (jsem zvědavá, co budou dělat na jaře), dýně konečně znovu nasadily plody - snad stihnou aspoň trochu dozrát. Známí si odvezli dětský domeček, takže přemýšlím, co s vytvořenou mezerou - je třeba upravit keře kolem, které se tvarovaly dle domečku, uvažuji o dokoupení něčeho, co roste rychleji, aby se zakryl nečekaný průzor k nám do zahrady od sousedů - asi nějaký tavolník vyhraje, zlatých dešťů máme ve volně rostlém živém plotě až dost. Nebo nějaký panašovaný ptačí zob by mohl být fajn. Uvidím, na co narazím v zahradnictví.

Na terase kvetou ibišky jako o život. Konečně mám fotku i žlutého - no není nádherný?



S novým školním rokem začal nový projekt - Sampler pro kamarádku - ze stránek Moniky Kolejo…